Co jsem vytvořila

VITRÁŽ: PODROBNÝ POSTUP, JAK NA TO..

Vitráž je obecně řečeno obrázek poskládaný z barevných sklíček, příkladem jsou okna v kostelech. Tiffany vitráž je zjednodušená technika, která využívá jiné pomůcky a umožňuje dělání vitráží méně náročněji doma. O tiffany vitrážích vyšlo několik knížek a také existuje množství kurzů, které můžete navštívit. Já jsem se na to vrhla úplně sama, později jsem ještě navštívila kurz, kde jsem se chtěla naučit především řezání skla. Kurzy existují náročné i víkendové nebo jen několikahodinové.

Zabývám se hlavně jednoduchými malými vitrážemi, dá se říci, že to ani nejsou vitráže, ale jen kousky skla obalené cínem. Základní postup při dělání vitráže začíná nejprve návrhem, podle kterého zvolíte skla a ta následně vyřežete do požadovaných tvarů. Jelikož řezání není úplně přesné, je třeba jednotlivá sklíčka obrousit, aby do sebe zapadala. Potom se skla očistí a každé se oblepí měděnou páskou. Dále se použije pájka a cín, skla se k sobě spojí a vytvoří se požadované dílo. V knížkách je postup krásně popsán, především s pomůckami, které jsou nutně potřeba. Já jsem hledala alternativní možnosti, abych ušetřila výdaje, takže i když by se možná odborníkům nelíbily, vcelku fungují.

NÁVRH

Pokud děláte jen nejobyčejnější přívěšek nebo náušnice z jednoho kousku, tak stačí řezat podle oka nebo nakreslit si rovnou obdélníček nebo trojúhelník fixou na sklo. Pokud se ale chystáte na výtvor z několika dílků, je třeba si obrázek nakreslit na papír. Potom je dobré si udělat kopii a jednotlivé díly z ní vystřihnout, obkreslit na sklo nebo na něj přímo přilepit. Papírové dílky byste ještě měli obstřihnout o milimetr užší, takže obkreslení na sklo a následné vyříznutí bude přesnější a skla do sebe lépe zapadnou. K tomuto účelu existují speciální prostřihovací nůžky, které vystřihávají mezi jednotlivými díly větší mezeru.

SKLO

V knížkách a na internetových stránkách najdete různá dělení skel. Na malé věcičky se dají vcelku za dobrou cenu koupit skleněné střepy. Já osobně mám nejraději neprůhledná opálová skla, která mají krásné syté barvy. Skla mohou mít různou tloušťku. Pokud budete dělat výrobek z několika částí, bylo by asi vhodné, aby všechna skla byla stejně tlustá.

ŘEZÁNÍ SKLA

Na řezání skla je potřeba mít speciální řezák, pořídila jsem si jeden značky Nikken, který má speciální řezací kolečko z karbidu, které je samomazné. Do plastové rukojeti nalijete řezací olej a ten při řezání skla automaticky kolečko promazává. Řezání skla není vůbec žádná sranda. Nejlepší je, když vám někdo zkušený ukáže, jak se má řezat. Jenže většinou kolem sebe zrovna náhodou nikoho takového nemáte, takže smůla.

Řezání skla je zvláštní v tom, že vlastně na povrchu skla uděláte jen povrchovou rýhu a poté buď poklepáním zespoda nebo různými druhy kleští sklo odlomíte. Není to tedy vůbec nic jako stříhání nůžkami nebo řezání nožem nebo pilkou. Na první pohled se může zdát, že taková hubená miniaturní rýha je jen škrábanec.

Řezat je pravděpodobně lepší směrem od sebe a říká se, že správný řez se pozná podle charakteristického zvuku. No já nevím, občas tam takové jakoby chroustání slyším, ale i když ne, tak většinou sklo nějak uříznu. Když tedy uděláte řez, správně máte použít na odlomení speciální kleště, kterých je nabízeno několik druhů a jsou to fakt vychytávky. Já ale žádné nemám, takže používám způsob, kdy na ten řez zespoda poklepávám kovovou kuličkou na konci řezáku. Řez potom projde celou tloušťkou skla až dolů a sklo se většinou rozlomí - upadne samo. Pokud neupadne, tak je potřeba určitě použít kleště. Já jsem vytáhla dvoje kleště z našeho nářadí a ty používám, když je třeba.

Základem řezání je, že se řeže od kraje ke kraji a jedním tahem - nezáleží na tom, jak rychle. Dále se řez zásadně "neobtahuje" - znovu rýt do jedné rýhy. Rovné řezy jsou nejsnadnější a dají se dělat podle pravítka. Vyříznutí kolečka je peklo a pro mě spíš nereálné. Oblé řezy je dobré dělat podle prstu, řezákem řežete podél palce. Některé oblé řezy se musejí dělat nadvakrát. Nákresy a způsoby řezání také najdete v knížkách.

BROUŠENÍ SKLA

Broušení skla slouží k zarovnání hran a dotvoření požadovaných tvarů. Bruska skla je zřejmě ten největší finanční výdaj při vitrážování. Jelikož jsem si ji opravdu nechtěla pořídit, hledala jsem jiné možnosti. Obrousit se dá sklo i pilníkem na železo, ale dočetla jsem se, že vhodný je karborundový brousek a také ve výprodeji sem sehnala za pár korun takováto brousítka, která se dají upevnit na vrtačku. Samozřejmě broušení na brusce by bylo mnohem pohodlnější a hlavně rychlejší, ale s tímhle to jde taky.

Nedávno jsem si díky svému šikovnému bratrovi pořídila v železářství brousící sadu, má více než 100 částí a obsahuje různá brousítka, hladítka a další udělátka. Bruska-vrtačka má regulaci rychlosti a pracuje se s ní skvěle. Stála 500 Kč, což je v porovnání se speciálními stolními bruskami ideální cena. Pro moje potřeby, účel plní dokonale. Jednotlivá brousítka ale příliš nevydrží, takže budu muset později dokoupit další. Při broušení je vhodné mít nějaké ochranné brýle.

OBLEPENÍ MĚDĚNOU PÁSKOU

Měděná páska je pro tiffany vitráž nepostradatelná. Používá se, protože cín, který pak budete pomocí pájky nanášet nedrží na skle, ale na jiném kovu, a k tomu se právě používá tato páska. Z vnitřní strany má lepivý povrch, který existuje ve třech barvách - měděná, černá a stříbrná. Z vnější strany má obyčejně hladký měděný povrch a vždy měděnou barvu. Na vnější barvě nezáleží, protože na ní se nanáší cín, takže pak není vidět. Vnitřní barva není důležitá u neprůhledných skel, ale u průsvitných a průhledných by měla být stejná jako výsledná barva výtvoru. Tím se myslí barva cínu, ten je přirozeně stříbrný, ale po pájení se dají použít patiny, které ho dokáží zbarvit do černa nebo měděna. Například uděláte si lampičku, která bude mít černé spáry, ale vnitřní strana pásky by byla stříbrná, tak by to působilo rušivě. Podle mé zkušenosti si ale klidně můžete pořídit nejlevnější zevnitř měděnou pásku, protože pokud neděláte s bílým průhledným sklem, tak většinou u barevných skel vnitřní barva pásky moc vidět není.

Důležité je měděnou pásku na sklo správně nalepit a uhladit. K tomu se dá použít hladítko.

Měděná páska se prodává nejen v různých barvách, ale také v různých šířkách - tloušťkách. Záleží na tom, jak silné sklo používáte a také co chcete dělat. Znamená to, jak moc bude páska přesahovat přes okraje skla a tudíž jak široké pak budou cínové spoje mezi jednotlivými skly.

PÁJENÍ - LETOVÁNÍ

Jednoduše řečeno při letování pájkou rozehříváte kousky cínu a ty se pak spojují s měděnou páskou. Důležité u pájky na vitráž je, aby mohla být zapnuta na delší čas. Já jsem vytáhla z domácího nářadí obyčejnou starou elektrikářskou pájku, která má místo speciálního hrotu smyčku z mědi. Malé výrobky, které dělám se s ní udělat dají, ale na nějaké větší objekty je potřeba použít pájku s kovovým hrotem. Při používání této elektrikářské pájky musím často měnit smyčku, protože se přetaví. Existuje také věcička, která se jmenuje nekonečná smyčka a která by měla mít životnost mnohem delší než smyčka z obyčejné mědi. Smyčku z měděného drátu si nemusíte kupovat, uděláte si jí sami, je to jen ohnutý drát.

Speciální pájka má kovový hrot. Dostala jsem tuhle s regulovatelnou teplotou z obchodu s elektroinstalačním materiálem. Při pájení se u vitráží používá cín, který je čistý. Je potřeba navíc používat letovací vodu nebo olej, aby měl přilnavé vlastnosti a chytil se k pásce.

CHEMIE

Jak již bylo řečeno výše základem při řezání skla je řezací olej, který se dává přímo do speciálního řezáku. Při pájení je to letovací voda nebo olej. Nevím přesně, jaký je v nich rozdíl, každopádně ale na čistý cín bez kalafuny, který se prodává na vitráže je potřeba.

Další chemickou pomůckou je antioxidant, který se nanese po dokončení na cín, aby byl stále lesklý. Nevím, jestli je to naprosto nezbytná pomůcka, ale zatím se mi nezdá. Poslední a podle mého nejlepší věcičkou jsou patiny, prodávají se měděná a černá. Po dokončení se nanesou na cín a okamžitě změní jeho barvu.

ODKAZY

www.barevnaskla.cz - obchod v Praze, ve kterém seženete všechno, co na je na vitráž potřeba

www.tgk-cz.cz - další firma, která se zabývá prodejem materiálů na vitráže, zastoupení má také v Praze